...ale naštěstí ne daleko. Prostě jsem jednou ráno přišla k jeho kleci a za skříní která je kousek od klecí cosi vydatně a neúnavně chrastilo. Hned mi bylo jasné že nějaký křeček zdrhl ale netušila jsem jaký. Posvítila jsem za tu skříň a ukázal se mi šibalský obličej Sunnyho. Ony ty skříně tam jsou vlastně dvě, jedna vysoká a druhá nižší, asi metr vysoká, jsou na sebe namáčklé. Jenže pod tou menší skříní je prostor, malý, ale přece nějaký a něco tak malého jako křeček se tam hravě vleze. No, hned jak mě spatřil samozřejmě zalezl pod tu skříň. Musela jsem si zavolat na pomoc mamku. Když přišla, rozhodla že tu skříň musíme posunout a naklopit k sobě, tak začala posouvat a naklápět a já jsem měla sledovat co se děje se Sunnym. Když přišel na to že se jeho prostor zvětšuje začal se spokojeně čistit. Ale to se nám samozřejmě nelíbilo tak jsem vlezla do prostoru který vznikl za skříní po jejím odsunutí. A v této chvíli už se to zdálo jednoduché, trochu jsem do Sunnyho strčila, on odběhl mimo prostor té skříně no a pak už jsem ho držela a dala do klece. Pak byl ještě minimálně půl hodiny vzbuzený, pořád kdesi štrachal a zuřivě hlodal mříže v místě kde se mu podařilo upláchnout (to místo bylo v rohu klece, mříže úplně nedosedaly na vanu takže tam vznikla taková dírka kterou se Sunny protáhl ale tuto vadu jsem okamžitě odstranila). Naštěstí ho nenapadlo sníst pamlsky které má vedle klece..:)